10.den - neděle 19.9.2010
Poslední den jsme se rozhodli našeho svěřence na čtyřech kolech již trošku pošetřit a přestože jsme zdaleka nestihli během uplynulých šesti dní navštívit všechna zajímavá místa ostrova, tentokrát nikam daleko nevyrážíme. Poslední zatěžkávací zkouškou prochází autíčko hned časně ráno, kdy ještě za tmy vyjíždíme serpentinami pod kopec Tsambika kam vedla naše první cesta. Chceme se vychutnat východ slunce právě z tohoto místa, takže vyrážíme krátce po šesté hodině a za čtvrthodinku už parkujeme u taverny a zbývá nám nastoupat již známých 300 schodů. Za deset minut již hledáme ideální místo pro pozorování východu slunce, které se prozatím schovává hluboko pod obzorem a jen oranžová záře na východní obloze dává vědět že velkolepé divadlo se již připravuje. Obloha stále více světlá a po sedmé hodně se pomalu nad vzdáleným tureckým pobřežím objevuje žhnoucí rudá koule. Během chvilky zalévá východní pobřeží úžasné světlo.
východ slunce Tsambika
Závěrka cvaká jako o závod a za půlhodinku je po všem. Pomalu tedy scházíme zpět dolů k autu a vracíme se zpět do Stegny posnídat. V neděli čerstvé pečivo není, takže bereme za vděk včera zakoupenou bagetou v COOPu, tu jsme ovšem večer kupovali teplou, takže je stále vynikající. Po deváté hodině se vydáváme na poslední výpravu po ostrově. Našim prvním cílem je pláž Ladiko a přilehlá zátoka Anthony Quinna.
zátoka Anthony Quinna
Obě místa jsou pěkná, ovšem kompletně obložená lehátky, takže se jen krátce osvěžujeme a rychle ujíždíme. Naposledy se vydáváme do vnitrozemí, chceme se podívat k vyhlášené atrakci ostrova, kterou je údolí motýlů. Motýli letos již ostrov opustili, takže přímo do placeného údolí nemáme v plánu jít ale rádi bychom se podívali aspoň na okolí. Vstup do samotného údolí s vodopádem vypadá moc pěkně, jsou tu ale mraky lidí a nechutné vedro, takže návštěvu definitivně zavrhujeme a po krátkém průzkumu okolí se vracíme zpět na východní pobřeží. Posledním místem které navštěvujeme je nejznámější a nejpopulárnější letovisko ostrova - Faliraki. Parkujeme u pláže asi kilometr severně od města a je tu překvapivě docela volná pláž a slušné koupání, byť okolní scenérie jsou ve srovnání se Stegnou dost slabé. Krátce se tedy osvěžujeme a vydáváme se na krátkou návštěvu centra, já bych tam teda ani nemusel ale Lucka se chce podívat :-) No myslím že půlhodinová procházka byla tak akorát :-) Zlatá Stegna kde je skutečně božský klid a navíc vše minimálně o třetinu levnější. Z Faliraki už nás čeká jen cesta zpět, naposledy doplňujeme nádrž abychom ji vrátili stejně "plnou" jak jsme obdrželi a po půl třetí naposledy sjíždíme z kopce do Stegny čímž naše výletování po Rhodosu končí. Ještě nás čekají dva dny cachtání a pak odlet domů. Navečer se jdeme projít na jižní výběžek Stegny a vystupujeme na "Stegna hill". Já už tu byl jednou na východ sluníčka, Lucka je tu poprvé a výhledy jsou odsud skutečně parádní.