5.den - úterý 14.9.2010
Na úterý jsme si naplánovali návštěvu Rhodosu, tedy hlavního města ostrova. Právě úterý je jedním ze dvou dnů kdy mají být přístupné hradby obklopující staré město a my bychom se po nich rádi prošli. Vyrážíme ze Stegny poměrně časně, jen krátce po sedmé hodině a kulisu naší cesty tvoří právě vycházející slunce. Cesta k Rhodosu je lemována neuvěřitelným množstvím dopravních značek, které si navíc velmi často vzájemně odporují, nicméně pokuty jsou v Řecku nechutně vysoké a tak se snažíme aspoň přibližně všechny rychlostní limity dodržovat. Místní si s nějakou omezenou rychlostí ovšem hlavu nelámou a dvojitá plná pro ně taky není překážkou. Po půl osmé přijíždíme na předměstí Rhodosu a vzhledem k prozatím velmi mírnému provozu bez nejmenšího problému za další čtvrthodinku parkujeme v postraní uličce za přístavem, nedaleko místního kasina. Parkování je tu narozdíl od centra města zdarma a do centra se dostanete pohodlnou procházkou kolem přístavu za deset minut. Kolem osmé hodiny se tedy vydáváme na prohlídku města a naše první kroky vedou k Velmistrovkému paláci u něhož má být vstup na hradby. Skutečně tam je a příjemným překvapením je i vstupné 2 Eura, původní informace hovořili o trojnásobku. V tuto relativně časnou ranní hodinu jsme tu téměř sami a tak procházka po hradbách je vskutku příjemná a výhled na panorama starého města se mění každých pár kroků. Z nadhledu je vidět že ve městě se opravdu mísily všechny možné kultury a náboženství.
město Rhodos
Asi za hodinku přicházíme na opačný konec starého města k bráně Koskinou, skrze níž hradby opouštíme. Vydáváme se úzkými uličkami doposud ospalým městem zpátky k paláci Velmistrů a poté Rytířskou uličkou zpět k přístavu.
město Rhodos
Po obhlídce míst kde kdysi stával Rhódský kolos, jeden ze sedmi divů světa, se vydáváme krátce osvěžit na pláž nedaleko kasina. Je tu hodně přelidněno, ale ve vodě to naštěstí tak zlé není. Po koupeli opouštíme město, počítáme ovšem s tím že se sem minimálně ještě jednou vrátíme na večerní prohlídku. Při výjezdu z města trošku kufrujeme a nakonec ho proti plánu opouštíme po pobřežní komunikace z níž se na hlavní cestu vracíme přes město Koskinnou. Příliš se však na hlavním severojižním tahu nezdržujeme a vydáváme se směrem na západní pobřeží. Našim cílem je kopec Filerimos. Kdysi dávno zde stávalo poměrně velké město, nyní se zde nachází pěkný klášter od něhož vede křížová cesta na nedaleký kopec. Na kopci je obrovský kříž, jehož ramena slouží jako rozhledna. A rozhled po západním pobřeží je odsud opravdu nádherný, jen škoda že nad krajinou je jako tradičně dost silný opar.
Filerimos
Z Filerimosu se již vydáváme na cestu domů, jen krátce se ještě zastavujeme v Kolymbii do níž se z hlavní silnice přijíždí přes překrásnou tři kilometry dlouhou eukalyptovou alej. Samotná Kolymbia je hodně pozmanenána turismem, dáváme si Pita Gyros na zahnání hladu, obcházíme pár místních krámků a se zapadajícím sluncem se vydáváme na krátký přejezd do Stegny.